HONG HE HONG JIA QUAN - ŠKOLA ČÍNSKÉHO KUNG FU

Co je vlastnÄ› sebeobrana?

Sebeobrana je obecný termín  pro druh bojového umÄ›ní složený z nÄ›kolika různých stylů, z kterých je vybrané to nejlepší a nejpraktičtÄ›jší pro reálný stÅ™et s protivníkem. NejvÄ›tšími zástupci sebeobrany ze starých stylů je  Judo, Aikido a Karate a z tÄ›ch novodobých je napÅ™. Krav Maga či vojenský styl Musado, Systema. Asi nejvÄ›tším zástupcem sebeobrany je Jiu Jitsu. Současná doba pÅ™ináší různé odnože od klasické sebeobrany, jejich vlastnost je daná zemí, kde se zrodila, povahou sebeobrany či konkrétním zaměřením (vojenská, Izraelská, Brazilská atd.) V ÄŒínÄ› se nazývá sebeobrana Chin na (ÄŒin na) a nutno podotknout, že i pÅ™es rozmanitost současných druhů sebeobrany je kolébkou vzniku technik právÄ› ÄŒína.sebeobrana

RozdÄ›lením slova sebeobrana je již nastínÄ›na vlastní podstata .... obrana sebe sama. Může se jednat o jakékoliv bojové umÄ›ní či sport, které vás naučí se bránit. Z praktického hlediska jde o okamžik, kdy se človÄ›k ihned musí rozhodnout v pÅ™ípadÄ› napadení nebo hrozícího napadení, jak z danou situací naloží. PÅ™edevším se jedná o zvážení situace a použití techniky sebeobrany tak, aby odvrátil útok protivníka a minimalizoval následky situace. Cvičením sebeobrany a  opakováním její techniky získáte vlastnost pro okamžité rozhodnutí o použití  techniky v pÅ™esnou dobu na provedený útok ... to znamená, že  se rozhodnete pro danou techniku, aniž byste museli pÅ™emýšlet, co zrovna teď udÄ›lat.  Dalším pozitivním hlediskem je získávání sebedůvÄ›ry a sebejistoty, kterou každý  získává  v soubÄ›hu s cvičením (to platí pÅ™i cvičení všech bojových umÄ›ní).

Sebeobrana vychází z praktického boje a z praktických použití technik. Mezi základní dovednosti patÅ™í  postoje a nácvik pádů. Postoje jsou důležité, jelikož tÄ›lu dávají stabilitu a možnost k provedení obrany či protiútoku. Postoj by nemÄ›l naznačovat pÅ™ípravu k boji, či zámÄ›r k použití jednotlivé techniky. Nejvíce používaný a nejpraktičtÄ›jší je postoj do písmena "A" (na šíÅ™i ramen) s nohou vpÅ™edu. Tento postoj by mÄ›l být bokem v úhlu cca 45°, aby  dával protivníkovi co nejmenší šanci zasáhnout napadeného do tÄ›la. VpÅ™edu by mÄ›la být stejná noha i ruka. Nohy jsou mírnÄ› pokrčené a na plných chodidlech.  Pohled by nemÄ›l být na jednotlivé místo protivníka (nesledovat jen nohy či ruce), ale mÄ›l by být periferní na celé jeho tÄ›lo.    Pády jsou nejen důležitou průpravou pro sebeobranu z hlediska prevence úrazů, ale i pro běžný život, nebo i jiné sporty.  RozdÄ›lujeme tÅ™i základní pády dle smÄ›ru: pÅ™ední, zadní a pády stranou. TÄ›lo pÅ™i dopadu musí být zpevnÄ›né  a v okamžiku dopadu musí dojít k tzv. dynamickému odplácnutí rukou do zemÄ›.  Plynule pÅ™ejdeme k technikám, které se skládají z úderů, vpichů, krytů, bloků, kopů,  strhů, pÅ™ehozů hodů, pák, držení a z vyprošÅ¥ovacích technik.  Významnou část tvoÅ™í i sebeobrana proti různým zbraním jako jsou tyč, nůž či stÅ™elná zbraň.

Velice důležitým aspektem je právní posouzení, které je zakotvené v trestním zákoníku č. 40/2009 pod paragrafem 29 jako okolnost vylučující protiprávnost - NUTNÁ OBRANA.  Formulaci nutné obrany a její praktický výklad by mÄ›l nejen znát každý, kdo se zabývá sebeobranou, ale i človÄ›k, který nikdy necvičil žádné bojové umÄ›ní (a tÅ™eba pracuje jako noční prodavač na benzínové stanici), jelikož nikdy nevíte, kdy můžete být napaden a nesprávnÄ› použitá sebeobrana v nesprávnou dobu, může mít dopad na váš osobní život.

A teď trochu právního výkladu ... nutná obrana § 29 ve znÄ›ní

(1) ÄŒin jinak trestný, kterým nÄ›kdo odvrací pÅ™ímo hrozící nebo trvající útok na zájem chránÄ›ný trestním zákonem, není trestným činem. 

(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevnÄ› nepÅ™iměřená způsobu útoku.

 Z právního hlediska samotný útok musí splňovat tÅ™i podmínky a to,  že:  a) útok ohrožuje vztahy a zájmy chránÄ›né trestním zákoníkem (pÅ™ímo uvedené), b) útok hrozí nebo trvá a c) obrana musí být pÅ™iměřená způsobu útoku

ad a) útok je úmyslné protiprávní jednání

ad b) útok musí být reálný a nesmí se jednat o tzv. domnÄ›lý útok, kdy napadený se brání dÅ™íve, ještÄ› než útočník vůbec začal útočit. Obrana MUSÍ  být v dobÄ›, kdy útok hrozí či trvá a o nutnou obranu se nejedná, když útočník již napÅ™íklad z místa odešel a  napadený útočníka dostihne a vezme právo do vlastních rukou. V tomto pÅ™ípadÄ› útok již nehrozil a jedná se o odvetu, která je právnÄ› postihnutelná

 ad c) zákon dovoluje v nutné obranÄ›, že následek z provedené obrany, může být vÄ›tší, než následek, který hrozil. Nesmí být ale mezi nimi hrubý nepomÄ›r. Jako pÅ™íklad hrubého nepomÄ›ru uvedeme to, že útočník chce fyzicky (rukou)  napadnout druhého človÄ›ka, který ho stÅ™elí legálnÄ› drženou zbraní

PÅ™i právním posuzování nutné obrany soudem se pÅ™ihlíží i k dalším okolnostem jako napÅ™íklad zda napadený byl fyzicky slabší než útočník (žena, dítÄ› atd.), pÅ™íčetnost aj.

© 2011 designed by Jan Klášterka