HONG HE HONG JIA QUAN - ŠKOLA ČÍNSKÉHO KUNG FU

Co je vlastně sebeobrana?

Sebeobrana je obecný termín  pro druh bojového umění složený z několika různých stylů, z kterých je vybrané to nejlepší a nejpraktičtější pro reálný střet s protivníkem. Největšími zástupci sebeobrany ze starých stylů je  Judo, Aikido a Karate a z těch novodobých je např. Krav Maga či vojenský styl Musado, Systema. Asi největším zástupcem sebeobrany je Jiu Jitsu. Současná doba přináší různé odnože od klasické sebeobrany, jejich vlastnost je daná zemí, kde se zrodila, povahou sebeobrany či konkrétním zaměřením (vojenská, Izraelská, Brazilská atd.) V Číně se nazývá sebeobrana Chin na (Čin na) a nutno podotknout, že i přes rozmanitost současných druhů sebeobrany je kolébkou vzniku technik právě Čína.sebeobrana

Rozdělením slova sebeobrana je již nastíněna vlastní podstata .... obrana sebe sama. Může se jednat o jakékoliv bojové umění či sport, které vás naučí se bránit. Z praktického hlediska jde o okamžik, kdy se člověk ihned musí rozhodnout v případě napadení nebo hrozícího napadení, jak z danou situací naloží. Především se jedná o zvážení situace a použití techniky sebeobrany tak, aby odvrátil útok protivníka a minimalizoval následky situace. Cvičením sebeobrany a  opakováním její techniky získáte vlastnost pro okamžité rozhodnutí o použití  techniky v přesnou dobu na provedený útok ... to znamená, že  se rozhodnete pro danou techniku, aniž byste museli přemýšlet, co zrovna teď udělat.  Dalším pozitivním hlediskem je získávání sebedůvěry a sebejistoty, kterou každý  získává  v souběhu s cvičením (to platí při cvičení všech bojových umění).

Sebeobrana vychází z praktického boje a z praktických použití technik. Mezi základní dovednosti patří  postoje a nácvik pádů. Postoje jsou důležité, jelikož tělu dávají stabilitu a možnost k provedení obrany či protiútoku. Postoj by neměl naznačovat přípravu k boji, či záměr k použití jednotlivé techniky. Nejvíce používaný a nejpraktičtější je postoj do písmena "A" (na šíři ramen) s nohou vpředu. Tento postoj by měl být bokem v úhlu cca 45°, aby  dával protivníkovi co nejmenší šanci zasáhnout napadeného do těla. Vpředu by měla být stejná noha i ruka. Nohy jsou mírně pokrčené a na plných chodidlech.  Pohled by neměl být na jednotlivé místo protivníka (nesledovat jen nohy či ruce), ale měl by být periferní na celé jeho tělo.    Pády jsou nejen důležitou průpravou pro sebeobranu z hlediska prevence úrazů, ale i pro běžný život, nebo i jiné sporty.  Rozdělujeme tři základní pády dle směru: přední, zadní a pády stranou. Tělo při dopadu musí být zpevněné  a v okamžiku dopadu musí dojít k tzv. dynamickému odplácnutí rukou do země.  Plynule přejdeme k technikám, které se skládají z úderů, vpichů, krytů, bloků, kopů,  strhů, přehozů hodů, pák, držení a z vyprošťovacích technik.  Významnou část tvoří i sebeobrana proti různým zbraním jako jsou tyč, nůž či střelná zbraň.

Velice důležitým aspektem je právní posouzení, které je zakotvené v trestním zákoníku č. 40/2009 pod paragrafem 29 jako okolnost vylučující protiprávnost - NUTNÁ OBRANA.  Formulaci nutné obrany a její praktický výklad by měl nejen znát každý, kdo se zabývá sebeobranou, ale i člověk, který nikdy necvičil žádné bojové umění (a třeba pracuje jako noční prodavač na benzínové stanici), jelikož nikdy nevíte, kdy můžete být napaden a nesprávně použitá sebeobrana v nesprávnou dobu, může mít dopad na váš osobní život.

A teď trochu právního výkladu ... nutná obrana § 29 ve znění

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. 

(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

 Z právního hlediska samotný útok musí splňovat tři podmínky a to,  že:  a) útok ohrožuje vztahy a zájmy chráněné trestním zákoníkem (přímo uvedené), b) útok hrozí nebo trvá a c) obrana musí být přiměřená způsobu útoku

ad a) útok je úmyslné protiprávní jednání

ad b) útok musí být reálný a nesmí se jednat o tzv. domnělý útok, kdy napadený se brání dříve, ještě než útočník vůbec začal útočit. Obrana MUSÍ  být v době, kdy útok hrozí či trvá a o nutnou obranu se nejedná, když útočník již například z místa odešel a  napadený útočníka dostihne a vezme právo do vlastních rukou. V tomto případě útok již nehrozil a jedná se o odvetu, která je právně postihnutelná

 ad c) zákon dovoluje v nutné obraně, že následek z provedené obrany, může být větší, než následek, který hrozil. Nesmí být ale mezi nimi hrubý nepoměr. Jako příklad hrubého nepoměru uvedeme to, že útočník chce fyzicky (rukou)  napadnout druhého člověka, který ho střelí legálně drženou zbraní

Při právním posuzování nutné obrany soudem se přihlíží i k dalším okolnostem jako například zda napadený byl fyzicky slabší než útočník (žena, dítě atd.), příčetnost aj.

© 2011 designed by Jan Klášterka